Hluboká historie
Nejnovější vědecké poznatky přinášejí zjištění, že Pivo je starší než chléb a obyvatelé starého Babylonu a Egypta si jej dopřávali již zhruba před 10 000 lety. Jak se dostalo Pivo na území naší dnešní vlasti? Někdo může tvrdit, že jej k nám dovezli Keltové, jiný by vsadil spíše na pivomilné Germány. A docela možné, že jej podnikaví Slované objevili sami.
První vlaštovky
Prvá ověřená písemná zmínka o českém pivovarnictví pochází z roku 1088, z dob panování krále Vratislava II. Neznámý autor v souvislosti s tehdejší Vyšehradskou kapitulou mimo jiné též zmiňuje jména tří historických Sládků: Častoně, Šešura a Semíka.
Středověký rozvoj měst a jejich práva
Pro další vývoj českého pivovarnictví byl důležitý středověký rozvoj měst a s tím související Právo Várečné – opravňující města k výrobě Piva a Právo Mílové – zakazující vařit Pivo komukoliv v okruhu jedné míle od městských hradeb. V té době se blahodárný nápoj vařil nejvíce v tzv. Právovárečných domech, kterých bývalo v každém městě plno. Dělala se Piva ječná i pšeničná a nad jejich kvalitou ostře bděli městští konšelé. Počátkem 16. století se vyhrotil spor mezi měšťanstvem a šlechtou, který spočíval právě ve vaření piva. Napjatou situaci alespoň částečně vyřešila tzv. Smlouva Svatováclavská z roku 1517. Zhruba v 16. století se počala výroba koncentrovat, což vedlo ke vzniku prvních městských pivovarů a systém Právovárečných domů byl na ústupu. Mnoho českých pivovarů dodnes s oblibou uvádí na svých etiketách rok svého založení, který koresponduje s letopočtem vzniku prvních městských provozoven (Polička 1517, Hlučín 1526, Český Krumlov 1560, Trutnov 1582, Protivín 1598 apod.). Rozvíjející se české pivovary nezdevastovaly husitské nájezdy, selské bouře ani třicetiletá válka. Na pivní mapě Království Českého z druhé poloviny 19. století můžeme napočítat stovky tehdejších pivních svatostánků.
František Ondřej Poupě
Prvním českým uznávaným pivním vědcem byl brněnský rodák F.O.Poupě (1753-1805). Již koncem 18. století se snažil v pivovarnictví uplatňovat nejnovější vědecké poznatky a jako jeden z prvých začal používat při vaření piva hustoměr. Byl též nazýván „geniálním sládkem“.
Karel Napoleon Balling
Profesor K.N. Balling (1805-1868) byl český chemik vyučující na tehdejší pražské Polytechnické univerzitě (krátce byl dokonce jejím rektorem), který již v 19. století vymyslel systém stupňovitosti piva, který je určován tzv. extraktem původní mladiny a ve zdokonalené formě se používá dodnes (systém Plato).
Vynález ležáku a pilsneru
V té době ovšem nastává ve světovém pivovarnictví přelom. Mladý dánský pivní podnikatel Jacob Jacobsen zcizuje v mnichovském pivovaru Spaten tehdy utajované speciální kvasnice aby s jejich pomocí pak za pár týdnů mohl uvařit v umyvadle vůbec první oficiální ležák. Nová metoda spodního kvašení se šířila i v českých zemích doslova raketovým tempem. Od svrchního, do té doby vedle tzv. spontánního jediného používaného pivního kvašení se odvrátila během několika let drtivá většina pivovarů na území Rakouska – Uherska. A v polovině 19. století dalo nenápadné české město Pilsen (Plzeň) světu nový druh světlého hořkého piva tzv. plzeňského typu na což je náš národ dodnes velmi hrdý, takže jiné pivní styly vstřebává jen velmi ztěžka.
Průmyslové pivovarnictví na přelomu 19. 20. století
Století páry rozhýbalo trh a počet pivovarů u nás počal pozvolna klesat. Od roku 1913 až do soumraku bolševického zřízení vzniklo jen asi 5 (!) provozoven, zatímco uzavřeno jich bylo pěkných pár stovek. Již v 19. století znaly tehdejší vlády důležitost chmelového moku pro náš národ a tak se často uchylovaly k nejrůznějším cenovým machinacím. Z historie je známý tzv. „pivní krejcárek“což byla speciální daň z Piva, s jejíž pomocí byly kompenzovány platy učitelů. Podobný účel měla i tzv. Pivní zemská dávka z roku 1905, proti které však pivařská obec tenkrát nekompromisně povstala.
České pivo v ohrožení
První světová válka našemu pivovarnictví zdaleka neprospěla a po období krátké euforie po vzniku samostatného Československa nastala vleklá celosvětová hospodářská krize. České Pivo doplatilo rovněž na destrukční politiku Adolfa Hitlera a dlouhou Druhou světovou válku. Mnohé pivovary tenkrát ukončily svou výrobu, jiné vlivem vleklého válečného sporu vařily pouze z podřadných surovin. Naproti tomu např. pivovar v Nové Pace prošel roku1942 nákladnou rekonstrukcí a byl zmodernizován. Co se nepodařilo Němcům zvládla nově nastupující dynastie samozvaných soudruhů. Nejprve konfiskace a národní správa, posléze sdružování, znárodňování a rušení.
Bílá místa historie
Je zajímavé, že z doby relativně nedávné příliš mnoho informací o našem pivovarnictví nemáme. Přitom během inkriminovaných 40 let komunistického teroru se v našem pivovarnictví nesporně něco dělo. Pamětníci přeci musí pamatovat. Tyto starší zvěsti se povětšinou šíří jen ústním podáním. Zajímavou událostí z 80. let 20. století bylo například skokové zdražení Piva v průměru o neskutečných 70%. Spotřebitelská stávka však trvala tenkrát jen asi dva dny…
(zdroje: wikipedie,pivní agentura)