Pověry, mýty, smysly a nesmysly o pivu

Hodně se toho u piva i o pivu napovídá, člověk slyší někdy ale takové věci, že se mu moc věřit nechce. Může to bát pravda, ale také nemusí… Ale co kdyby na tom zrnko pravdy bylo, nedá se zahnat hlodající červ pochybností a nejistoty, jak to tedy je s těmi báchorkami kolem piva? Podívejme se aspoň na pár z těch hodně rozšířených. Třeba jen to  

označování stupni a procenty.

Znamená tedy to, že „desítka“ má deset procent alkoholu a dvanáctka dokonce dvanáct? Kdepak! Označení se symbolem procent je matoucí, jedná se o shodné s tím, které se používalo ve stupních, tedy 10° a 12°. A stupně neudávají přesně obsah alkoholu, slouží k určení množství extraktu původní mladiny. Ve zjednodušeném podání tedy lze říci, že stupně jsou stanoveny podle množství použitého sladu. Čím je použito více sladu, tím více pivo potom obsahuje kvasitelných látek, tedy například cukrů. A při použití vyššího počtu kvalitního sladu pivo má nakonec bohatou a dostatečně plnou chuť. Jinak většina běžných piv má obsah alkoholu přibližně mezi čtyřmi a pěti procenty, přesný údaj najdeme na etiketě. Takže se nedejte zmást „rádobyodborníky“!  

Kyselé nebo zásadité?

Plzeňské pivo prý je zásadité a tím pro organismus zdravější, tvrdí někteří pravověrní zastánci západočeského moku. Ale pravdu v tomto případě nemají, žádné pivo totiž nemůže být zásadité. Hodnota pH, ve které se určuje kyselost a zásaditost má stupnici od 0 do 14, hodnoty pod 7 značí kyselost, od 7 výše potom zásaditost. A většina českých piv se pohybuje v rozmezí 4,1 a 4,9, všechna tedy v podstatě vykazují kyselost. Celá záležitost má nejspíš původ v tom, že plzeňské pivo je výrazně hořké a má tím pádem velice příznivý vliv na zažívání, protože kromě jiného působí proti nežádoucímu překyselení žaludku. Právě zásadité látky neutralizující překyselení a tak nejspíš někdo (jinak vcelku logicky znějící, ale nesprávnou úvahou) došel k přesvědčení, že je plzeňské pivo zásaditého charakteru.  

Když je pivo více vychlazené, bude nám i lépe chutnat

Samozřejmě, že správné vychlazení piva je velmi důležité a dává mu možnost nechat vyniknout chuti, osvěží a je prostě jednou z velmi důležitých věcí, co se podávání piva týče. Ale jde také o to, aby teplota byla odpovídající, přechlazené pivo si totiž nevychutnáte. Bude-li ledové, nebudou chuťové buňky na jazyku správně fungovat a chuť piva bude potlačena, což určitě není žádoucí. Jistě, pivo nesmí být teplé, jaká je ale tedy ta správná teplota? Pivo by mělo být podáváno ve vyhlazených sklenicích, aby se změna teploty co nejvíce vyloučila, samotné pivo potom má ideální teplotu pro servírování mezi sedmi až devíti stupni Celsia, záleží samozřejmě i na druhu piva, vždy je tedy optimální dbát na doporučení výrobce a dodržovat ho. V případě velkého podchlazení totiž může navíc dojít i k zákalu (viz.slovníček pojmů), který bude způsoben právě příliš nízkou teplotou. V létě a v hodně vytápěných místnostech je samozřejmě vhodnější podávat pivo spíše na spodní hranici doporučených hodnot. Pokud je naopak pivo příliš teplé, rozhodně správně neosvěží a navíc bude ztrácet chuť a zbytečně pěnit, protože kysličník uhličitý z něj bude odcházet nepřiměřeně rychle. Správná teplota je prostě velmi důležitá, ale chladit pivo je vhodné a únosné jen do určité míry, nic se nesmí prostě přehánět!  

Je nejlepší pivo, které má největší říz?

S oceňováním a hodnocením řízu u piva to vůbec není jednoduché, kdo může určit přesdně, jaký říz pivo má? Žádný „řízometr“ neexistuje a tak hodnocení je poměrně subjektivní záležitostí. Jedná se prostě o osvěžující pocit, jakoby s náznakem příjemné štiplavosti, pivo za svůj říz vděčí zřejmě hlavně obsahu kysličníku uhličitého. Ten v pivu vzniká už během kvasného procesu, uměle však pivo může být kysličníkem ještě dosyceno podle přání výrobce. Když má pivo ten opravdu správný říz, měli byste po napití kromě jiného dostat chuť na další doušek a cítit se osvěženi. Naše tradiční piva mají většinou střední až výraznější říz, kvůli vyššímu obsahu CO₂ je třeba pít pivo spíš pomaleji, prostě přiměřeně, zběsilý spěch i zdlouhavé loudání jsou spíš na škodu dokonalému vychutnání pěnivého moku. Příliš uměle nasycené pivo snadno poznáme, rychle se zbavuje oxidu uhličitého a navíc nepříjemně „nafukuje“. Takových piv většinou na posezení moc nevypijete. A největší říz by tedy teoreticky mělo právě co nejvíc nasycené pivo, takže ani tahle teorie se tak úplně na pravdě nezakládá.

  Čím výraznější a sytější je barva piva, tím je lepší

Občas nám piva v zahraničí připadají nevýrazná už na první pohled poněkud světlou, pro Čechy nezvyklou barvou, po napití pak často dojdeme k překvapení. Tmavší a sytá barva piva je totiž dosažena nejčastěji barevným sladem, občas se ještě pivo pro efekt dobarvuje uměle, pivním kulérem (viz.slovníček pojmů) neboli pivním karamelem, což je potravinářské barvivo, jehož dominantní složkou je rafinovaný cukr. Tuzemský pivař je totiž zvyklý hodnotit pivo z velké části i podle barvy, ne vždy se za tmavší barvou doopravdy skrývá i plná a hodně bohatá chuť. Plný dojem u piva je dosahován totiž zejména množstvím zbytkového extraktu mladiny, který po kvašení v pivu zůstane. Lze říci, že právě česká piva jsou typická vyšším obsahem zbytkového extraktu proti světovému průměru.  

Po pivu se tloustně a rostou po něm ženám prsa

Pivo jako takové neobsahuje složky, které by byly příčinou zvyšování tělesné hmotnosti, je ale nutno přiznat, že výrazně podporuje chuť k jídlu. Pokud tedy člověk bude konzumovat hodně a nevhodně zvoleného jídla, samozřejmě může přibrat. Jinak ale právě pivo působí na trávicí procesy, správné funkce žaludku a pomáhá snižovat hladinu cholesterolu. Tloustnutí tedy není z toho, že by se v našem těle usazovaly látky, které si tělo z piva vezme. Co se zvětšení objemu prsou týče, samozřejmě organismus každé ženy nereaguje na pití piva stejně, mírný vliv je tady ale prokázán, jen by dámy měly (a to už od věku, kdy jsou ještě jako proutek) k pití piva přistupovat s rozvahou, jinak samozřejmě v sobě tu chuť k jídlu také snadno probudí a následky by si potom musely přičíst samy. Ale abych se ještě vrátil k těm rostoucím prsům – pivo obsahuje rostlinné estrogeny, což jsou látky, které ženám zejména mohou pomoci v případě nedostatku ženských hormonů, potom se teorie o růstu prsou po konzumaci piva může zakládat na pravdě. Pochopitelně to ale neznamená, že když si žena začne dávat denně zastávku v hospůdce nebo bude konzumovat pravidelně pivo tajně doma, dočká za chvíli pučení kyprého poprsí. Takže opatrně, dámy! :-))

 Pasterizace a filtrace znehodnocuje pivo?

Filtrace nemá příliš velký vliv na chuť piva (ačkoli podle většiny znalců jsou nefiltrovaná piva výrazně hutnější), slouží ale zejména k výraznému prodloužení jeho trvanlivosti. Pasterizace se používá u potravin jako spolehlivý způsob konzervace, který na rozdíl od dlouhotrvajícího převařování nezmění kvalitu konzervované potraviny. Jedná se totiž jen o krátkodobé zvýšení teploty, které způsobí likvidaci přítomných mikroorganismů, které by byly příčinou pozdějšího kažení. Ani při dlouhém uskladnění potom nedojde ke zkažení obsahu, ačkoli pivo může časem získat lehkou ovocnou příchuť. Je třeba sledovat na etiketě uvedenou dobu pro datum spotřeby.

(zdroj: pivní klenoty,pivní recenze,milujipivo,wikipedie)