Chmel

20.08.2014 18:36

 

 

Chmel

(Humulus) je rod rostlin z čeledi konopovité (Cannabidaceae). Jeho plodem je chmelová hlávka. Mezi známé zástupce patří chmel otáčivý (Humulus lupulus), užívaný v procesu výroby piva, dále například chmel japonský (Humulus scandens).

 

Chmel znali obyvatelé Sumeru i Římané. Mladé chmelové výhonky pojídali labužníci v Římě za dob Plinia jako salát se solí, pepřem, octem a olejem. Starší výhonky se vařily a používaly jako chřest. Chmel byl označován za zeleninu povzbuzující chuť k jídlu, která uklidňuje nervy strávníků.

Na území Čech byl znám a pěstován od 11. století. Roste i planě, ovšem většinou je pěstován v tradičních chmelařských oblastech, kde na chmelnicích získává světoznámou jakost pro výrobu piva.

Asi nejznámější z místních chmelů je žatecký poloraný červeňák, který také získal chráněné označení původu.

 

 

 

 

Popis

Chmel otáčivý je vytrvalá bylina, obvykle se silným svislým oddenkem a velkým počtem podzemních výhonků.jako tevalka vydrží na jednom místě 20-25 let.


 

Stonek

Tenká čtyřhranná pravotočivá lodyha dosahuje výšky kolem 3-5 m, někdy dokonce až 10 m. Povrch stonku je drsný a porostlý háčkovitými chlupy, které napomáhají při popínání.

List

Ve střední části lodyhy jsou listy vstřícné, dlanité a dlouze řapíkaté, s vejčitou až okrouhlou čepelí, která je 3-5klaná až 3-5dílná, dosahují šířky až kolem 20 cm. Okraj listů je pilovitý a jejich báze je hluboce srdčitá.Povrch na svrchní části listu je tmavě zelený a drsný, zatímco spodní strana je světlejší se žlutými žlázkami. Na bázi řapíku se nacházejí dva téměř srostlé blanitépalisty .V horní části lodyhy jsou listy menší, převážně střídavé a často celistvé nebo laločnaté. Jejich šířka se pohybuje kolem 6-9 cm.


 

Květ

Samčí rostliny mají na konci lodyh v úžlabí listů vrcholičnaté laty prašníkových květů. Zelenavá samičí květenství se skládají z krátkých klásků, z nichž se vytvářejí vejčité šištice, které v úžlabí listů vyrůstají po dvou. Až 2 cm dlouhé šupiny šištic pokrývají zlatožluté lupulinové žlázky.

 

Historie

Chmel patří k velmi starým kulturním rostlinám. Už ve středověku pojídali labužníci chmelové výhonky se solí,pepřen,octem a olejem a věřili v jeho léčebné účinky. První údaje o pěstování chmele na území ČR jsou z roku 859. Významně se o jeho rozšíření v českých zemích zasadil císař Karel IV. . Za třicetileté války byly chmelnice zpustošeny a obnoveny až v 18. století.

Využití

Potravinářství

Hlávky samičích květů (chmelové šištice) nebo extrakt z nich se používají v pivovarnictví při výrobě piva, obsahují totiž hořčiny (lupulin), které mu dodávají chuť a aroma. Jelikož květy ztrácejí po opýlení na kvalitě, je třeba dbát na to, aby se ve chmelnici nevyskytovaly samčí rostliny. Pro výrobu piva se používají chmelové pelety (lisované chmelové granule), které jsou výhodnější zejména z hlediska přepravy a skladování. V českém pivovarnictví patří mezi nejlépe hodnocené odrůdy Žatecký poloranný červeňák, který získal certifikát Chráněné označení původu. První historická zmínka o užití chmele pro dochucení piva pochází z listiny franského krále Pepina III. Krátkého z roku 768.

Český chmel (pěstovaný v poohří (Žatecko), polabí (Ústecko) a na Hané (Tršicko)) patří k nejkvalitnějším na světě a občas bývá označován za zelené zlato.

 

 

Chmelnice vedle pole s obilím

Mladé výhonky chmele se dodnes někdy užívají jako zelenina („chmelový chřest“). Z výhonků se též připravují polévky, omelety, ale také se nakládají.


 

Farmaceutický průmysl

Lupulin z chmelových žlázek zavedl jako sedativum v roce 1813 pařížský lékárník Planche. Sušené pestíkové šištice se používají jako droga Strobili lupuli a chmelové žlázky jako Glanduale lupuli ("chmelová moučka").

V homeopatii se používá esence z čerstvých žlázek jako diuretikum,antiafrodiziakum nebo narkotikum.

Menší množství se využívá při výrobě kosmetických přípravků.

Lidové léčitelství

V lidovém léčitelství se také využívá jako sedativum a také povzbuzuje chuť k jídlu. Sbírají se mladé výhonky, které zatím neprorostly na světlo a obsahují hodně vitamínů skupiny B i minerálních látek. Čaj z chmelových žlázek pomáhá proti nespavosti, působí močopudně a užívá se při křečích svalů.

 

 

 

 

(zdroj: wikipedie)