Historie pivních nádob

Pivo se ve světě pije prakticky již od pradávna. Je zajímavé sledovat, z jakých různých nádob se pivo za těchto tisícovek let pilo.

V těch nejdávnějších dobách se pivo pilo z nádob vyrobený z kamene, ze dřeva a dokonce i ze sešívaných kousků kůže. Jak čas plynul, lidé vynalézali různá zlepšení svých nádob. Například v době morových epidemií se lidé uchylovali k nádobám, které měly uzavíratelný vršek, takže jim do piva nemohla vlétnout moucha přenášející jednu z chorob. Tento typ nádoby je nazýván Stein.

K rozvoji pivních nádob rozhodně přispěl i větší důraz na dodržování určité kultury stolování, kdy už i obyčejní lidé začali mít čas věnovat se estetickému vzhledu své domácnosti. Takový společenský zvrat nastal v průběhu průmyslové revoluce, kdy i lidé střední třídy přestali pracovat ve svých domácnostech a každý den mířili do některé z továren, tedy „do práce“ s fixní pracovní dobou. Jejich domácnosti se tak začaly přeměňovat. Z multifunkčních místností, které dříve spojovaly jak dílnu, tak „obývací pokoj“ se postupem času stávaly vzhledné místnosti, kde každá věc měla své místo, tak jak to známe dnes. Mezi doplňky samozřejmě patřilo i nádobí.

V Británii se pilo pivo až do konce Viktoriánského období (1901) především z cínových nádob. Cín však obsahuje nebezpečné částice, se kterými, když se člověk dostává často do styku, vedou až k otravě organismu. Ke konci tohoto období se ale začaly výrazně zdokonalovat filtrovací techniky a tím tak pivo dostávalo mnohem čistší podobu.

Na přelomu 19. a 20. století se tak začaly objevovat první skleněné půllitry, které mimo jiné umožnily pohled na novou čistotu piva. Skleněné půllitry se objevily poprvé v roce 1892 na Německém Oktoberfestu. V Británii k propagaci této novinky pomohla asociace Brewer’s Society, která první sériově vyráběný půllitr v Británii umístila do své nové reklamní kampaně se sloganem „Pivo je nejlepší“.

V 60. letech 20.století se asi nejvýraznější nádobou stala sklenice nazvaná Nonic, která byla charakteristická rozšířenou částí zhruba 2cm od horního okraje. Rozšířená část nahrazovala madlo, které postrádala. Tento typ sklenice v této době nahradil, převážně v některých západních zemích, ďolíčkovaný půllitr, který známe i u nás.

Který půllitr je lepší? Úzký bez madla nebo široký s madlem? Jedna skupina říká, že úzký typ sklenice uchovává lépe chladnou teplotu piva, zatímco druhá skupina říká, že sklenice bez madla teplotu uchovat v žádném případě nemůže, jelikož pivo ohříváme svou rukou.

Čína již není tou rozvojovou zemí, kterou byla ještě před 10 lety. Nápis Made in China ztrácí hanlivý význam, společenské události jako Olympijské hry, či výstava Expo, kterých se tato země chopila, byly připravené tak precizně, že i staré velmoci mohou závidět a stále silnější slovo Číny na mezinárodním politickém poli je dalším důkazem toho, jakou velmocí se země stává. A jako každá jiná světová velmoc, i Čína udává nové trendy ve světě. Nedávno svět obletěly obrázky, jak muži v Číně mají možnost si domů koupit pivo v plastových sáčcích. Nejprve jsem se domníval, že se jedná o nějaký vtip, ale fakt je realitou. Na ulicích můžete spatřit muže, jak si svou denní „porci“ odnášejí domů tímto netradičním způsobem. Pivo si prý poté doma přelijí do vlastních lahví. Někteří však nevydrží a pivo píjí přímo ze sáčků již na ulici. Tak či onak, obojí asi potřebuje nějaký ten gryf a čas, než si člověk zvykne.

Co dodat? Snad jen, že mohou být rádi, že to nejsou ty bezpečnostní sáčky, které mají díry na dně, aby se s nima děti neudusily. Než by došli lidé domů, moc by jim tam nezbylo.

Jsem tak velice zvědavý, co přinese budoucnost. Budeme i u nás na ulicích vídat davy lidí s opatrným krokem, aby se náhodou sáček s pivem neprotrhl?