Jak pivo zachránilo svět

Několik historiků se podílelo na výzkumu, který měl za úkol zmapovat, na kolik se pivo podílelo na tvorbě lidských dějin. Výsledek výzkumu je šokující a je zcela odhalen v dokumentu, který spatřil světlo světa poprvé až v roce 2011, How Beer Saved the World a ze kterého Vám dnes přinášíme to nejdůležitější. Dokument pochází z dílny Discovery Channel a lze ho bez výtky považovat za věděcky podložený. Pojďme se podívat, jak by nikdy nevznikly pyramidy, moderní medicína, kapitalismus, USA, automatizovaný průmysl nebo třeba lednička, kdyby lidstvo nemělo pivo.

Pivo vzniklo již o 3000 let dříve než chléb

Přibližně v roce 9000 před Kristem se na Blízkém východě začalo lidstvo poprvé v dějinách usazovat na jednom místě – kočovný život byl vyměněn za pravidelné obdělávání stejné půdy a jeskyně byly vyměněny za kvalitní a pevné domy. Začal tak svět, jaký ho známe dnes a který byl tedy odstartován touhle zemědělskou revolucí. Klíčovou rostlinou tohoto období byl ječmen, přičemž až do dneška se vědci domnívali, že tento druh obilí se začal pěstovat za účelem výroby chleba. Nová teorie však přináší šokující zjištění – ječmen začali lidé pěstovat proto, aby mohli vyrobit pivo.

„Není jediný pochyb, že ječmen byl mezi lidi přijat za jediným účelem a sice, aby z něj mohli vyrobit pivo!“ tvrdí doktor Patrik Hayes z oregonské univerzity.

Stejné odvážné tvrzení zastává i bioarcheolog Patrick McGovern, který ho dále dokládá typem nádob, který byl na území Mezopotámie nalezen. Jedná se o hliněné džbány, které se používaly již tři tisíce let předtím, než lidé upekli první chléb.

Primitivní společnost, složitý proces

Při výrobě prvního piva sehrála důležitou roli náhoda, to vysvětluje otázku, kterou si jistě klade mnoho z Vás – jak dokázala tak primitivní společnost zvládnout tak složitý proces, jakým je výroba piva?

„Tehdejší lidé ukládali sesbíraný ječmen do hliněných nádob, kde ho uchovávali na pozdější časy. Jednou se však stalo, že do neuzavřené nádoby pronikla dešťová voda. Ječmen tak začal růst, přičemž tak začal produkovat mimo jiné i cukr. Přítomné kvasinky začali cukr přeměňovat v CO2 a alkohol. Po několika dnech si změn v nádobě lovci všimli a postupně ochutnali. Od této chvíle už lidstvo nikdy nebylo takové jako dříve.“ popisuje doktor Thomas Shellhammer z oregonské univerzity

A právě nádherný pocit, který nám pivo dává bylo to, co lidi přesvědčilo se ptát, jak ho mohou uvařit znovu. Od této chvíle se podle doktora Hayese spustila lavina vynálezů, které měli učinit pivo ještě lepší. Ať se jednalo nejprve o jednoduché vynálezy jako nádoby či zemědělské nástroje, později ty složitější, jako například tažné vozy s prvními koly, nakonec se lidstvo dostalo k tak úžasným a dnes nenahraditelným vynálezům jako je písmo a jazyk, a to vše jen proto, aby se mohla zdokonalit výroba piva. Komu se takovéto tvrzení zdá až příliš troufalé připomínáme, že nejstarší recept, který byl kdy nalezen, je právě recept na pivo, který je datován do tohoto období. Kolem roku 3000 před Kristem se začala rodit další nová důležitá civilizace a jejich významný vynález…

Pyramidy

Ve starověké egyptské civilizaci údajně neexistoval nikdo, kdo by pivo neznal nebo nepil. Pivo zde bylo bráno jako dar od Bohů a používalo se dokonce jako peníze. Dokládají to rozsáhlé hieroglyfy, které byly na mnoha místech nalezeny. Jednou z nejcennějších skupin obyvatel této doby byli lidé, kteří dokázali civilizaci přinést to, co je nejvíc proslavilo – pyramidy. A právě stavitelé pyramid údajně určili, že chtějí být za práci placeni právě pivem. Pivo bylo populární z několika důvodů, především však kvůli jeho blahodárnému složení a vysokému obsahu vitamínů.

Pivo starověkého Egypta obsahovalo pouze 3% alkoholu, za to bylo však extrémně bohaté na vitamíny. To bylo to, co dodávalo egyptským stavitelům sílu na stavbu něčeho tak úžasného jako jsou pyramidy. Kdyby nebylo pivo, nebyly by ani pyramidy.

Pivo předběhlo Alexandera Fleminga

Úžasná zjištění ze starověkého Egypta však nekončí. Antropolog George Armelagos, který zkoumal složení kostí egyptských mumifikovaných těl, zjistil další senzaci. V kostech mumií byl nalezen tetrocyklin, což je antibiotikum, které bylo naší civilizací objeveno až v roce 1948. Mumifikovaná těla pocházejí z doby cca 2-3 tisíce let před Kristem. Poté, co vědci zrekonstruovali stravu tehdejších egypťanů pomocí všech dostupných archaických receptů, zjistili, že jedinou potravinou, která obsahovala (a dokonce ve vysoké míře) zázračné antibiotikum tetrocyklin, je právě pivo uvařené podle starodávného egyptského receptu. „Bylo to starodávné egyptské pivo, co předběhlo slavného Alexandera Fleminga s vynálezem antibiotik, a to o celé tři tisíce let!“ shrnuje antropolog George Armelagos.

Středověk: pivo zachraňuje miliony životů

Středověk byl opravdu krutým obdobím, šance, že se dožijete věku 6 let byla pouhých 50%. Byl to věk válek, morů a hlavně nemocí spojených s ohromným znečištěním vody. Doktor Charlie Bamforth z karolínské univerzity si je jistý, že to bylo právě pivo, které v tomto období zachránilo ohromné množství životů. „Pouze díky opravdu složitému procesu výroby piva se z vody dostaly pryč přítomné mikroorganismy, které zapříčinily smrt milionu lidí“ dodává Bamforth. V dnešní době samozřejmě víme, že škodlivé mikroorganismy zlikvidujeme právě tím, že vodu uvaříme. Lidé ve středověku to však nevěděli, Pivo vařili proto, aby bylo chutnější. Miliony lidských životů tak zachránili vlastně omylem. V tomto období se piva konzumovalo 6x víc než dnes. Pivo se pilo opravdu všude a v jakoukoliv hodinu, dokonce si ho lidé dávali i k snídani. Ohromná poptávka po pivu z něj udělala doslova tekuté zlato. Mnoho lidí vycítilo možnost zbohatnout právě v pivu, začali tedy zakládat pivovary, které zodpovědně řídili tak, aby jim neušel žádný zisk. Tím pivo otevřelo bránu dalšímu aspektu moderní doby, kapitalismu.

USA tak, jak je známe dnes

Bez piva by nikdy nevzniklo podnikání, nevznikl by kapitalismus. A protože se praví, že kapitalismus je základem celých Spojených států amerických, plyne z toho jediné – bez piva by nevznikla Amerika taková, jakou jí známe. Pivo však USA utvořilo v mnoha dalších ohledech:

1. Loď Mayflower by zřejmě nikdy nezakotvila v Plymouthu na území dnešních USA, kdyby posádce nedošlo pivo. To bylo v té době pro posádku převelice důležité, jako jediný nápoj tehdy mohlo díky alkoholu přečkat celou plavbu. Amerika by v té době nebyla objevena.

2. Na boji o nezávislost Spojených států se podílela řada známých osobností: Benjamin Franklin, Thomas Jefferson, samuel adams, nebo Abraham Lincoln. Shodou náhod byli všichni z nich pivovarníci.

3. Americká revoluce začala za přítomnosti piva, nejdůležitější účastníci se sešli právě nad pivem, které jim k odboji dodalo odvahu a sílu.

4. Americká hymna vznikla z písničky, která původně oslavovala pivo.

Moderní medicína

Louis Pasteur jako první člověk na světě spatřil pod mikroskopem bakterii. Ačkoliv se mnozí mylně domnívají, že proces kvašení pozoroval ve sklenici mléka, pravdou je, že tento proces zkoumal na sklenici piva. V něm nalezl život a pod mikroskopem objevil bakterii – důvod, proč se pivo časem zkazilo. Pokračoval ve výzkumu a vyhlásil teorii, že nemoci, hniloba a zánět jsou způsobeny rovněž živými mikroorganismy, a právě tím odstartoval novou éru moderní vědy. Byl to Louis Pasteur, kdo vyléčil miliony lidí tím, že jim podal vhodnou vakcínu. Bez piva by na to nepřišel.

Lednička zachránila svět díky pivu

Kromě bakterií je častou příčinou nemocí také horko. V dnešní době si vypomáháme ledničkami, v 19. století o tomto vynálezu však nebylo ani ponětí. Když okolo roku 1840 němečtí imigranti přinesli do USA první ležák, odstartovala se tím další revoluce. Oproti jiným pivním stylům musel být ležák vařen za studena. To se dalo v té době zařídit jen pomocí ledu, ten musel být do pivovarů svážen z hor a na začátku každého jara roztál. Každé léto tak pivovary snily o chladu, který by dokázaly vyrobit uměle. A právě pivovary investovaly astronomické sumy peněz do technologického výzkumu, který měl přinést první „chladničku“. Po několika letech se to skutečně podařilo a první lednička byla vyrobena kvůli vaření pivu. Lednička, řekněme si to na rovinu, změnila svět. Z ledničky se totiž vyvinula později klimatizace, která umožnila skladování léků, orgánů určených pro transplantaci a v neposlední řadě umožnila vznik zmrzliny.

Moderní průmysl

Továrna se brzy stala symbolem bohatství. Masová produkce znamenala vysokou životní úroveň.  Lidé se mylně domnívají, že továrnu a dělbu práce vynalezl Henry Ford při výrobě svého modelu T, pravdou však je, že za vznikem skutečné moderní továrny stálo pivo. První automatizovaná linka byla totiž na výrobu skleněných lahví, ve kterých se distribuovalo pivo.

Při uvádění dat lidé běžně užívají označení „před Kristem“ a „po Kristu“. Pivo však změnilo svět v tak ohromném množství aspektů, že by bylo lepší uvádět data s označením „před pivem“ a „po pivu“. Před vynálezem piva žili na naší planetě pouze kočovné a primitivní národy. S vynálezem piva byl odstartován boom vynálezů, který změnil člověka jednou provždy.

Dokument How Beer Saved the World v žádném z uvedených případů nepřipouští žádnou možnost náhody či jiné alternativy vzniku některých vynálezů, což je jeho slabinou. Na druhou stranu fakta dokládá často nezpochybnitelnými důkazy a mnoho let trvajícími studiemi a výzkumy těch nejšpičkovějších antropologů, archeologů, historiků a jiných, neméně důležitých vědců. Pokud máte pivo alespoň trochu rádi, dokument rozhodně doporučujeme shlédnout!