Spotřební daň z piva (autor: Marek Havlas - Minipivovar Slepý krtek)

Jak na spotřební daň z piva

Protože se nám po zprovoznění minipivovaru nahromadilo spousty dotazů ohledně daně z piva, rozhodl jsem se napsat krátký informační článek, jak pro homebrewery, tak pro začínající pivovarníky.

Nejprve je dobré vědět, do které skupiny spadáte. To se dle zákona o spotřebních daních 353/2003 Sb. rozlišuje podle vyrobeného ročního množství.

Pokud vyrobíte maximálně 200 litrů piva ročně pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů vaší domácnosti a osob blízkých nebo jejich hostů za podmínky že nedojde k jeho prodeji. V tom případě jste homebrewer a je nutné před započetím výroby nahlásit správci daně (příslušný celní úřad), jaké množství a kdy jej budete vyrábět. Z vyrobeného piva neplatíte spotřební daň.

Pokud chcete vyrábět víc nebo pivo prodávat, spadáte do kategorie výrobců a je nutné si zařídit daňový sklad. To je úřední záležitost, která trvá okolo 60 dnů.

Hned v začátku doporučuji kontaktovat příslušný celní úřad a dohodnout se osobně na rozsahu žádosti, ať neuděláte nějaké nedopatření. Mám s tím dobrou zkušenost a musím říct, že zaměstnanci celního úřadu v Mladé Boleslavi byli vždy ochotni poradit.

Dále je třeba zaslat na příslušný celní úřad žádost o povolení k provozování daňového skladu. Tato žádost musí obsahovat veškeré body v paragrafu 20 již zmiňovaného zákona 353/2003 Sb. To je:

• název firmy

• technická dokumentace – popis výrobního zařízení (není nutné mít dokumentaci zpracovanou nějakým projektantem a dodávat hromadu výkresů s kulatými razítky, ale je třeba uvést základní skutečnosti, aby bylo jasné co, kam a v jakém množství teče a další skutečnosti jako – objem varny, počty varných nádob, počet nádob na spilce a ve sklepě, umístění technologie v budově),

• popis výroby (jedno rmutový, dvou rmutový, spodní svrchní kvašení…),

• vymezení daňového skladu (pokud není samostatný objekt a je součástí větší budovy zakreslit do plánu budovy jeho umístění),

• popis měření vyrobeného množství (je nutné změřit a zaznamenat vyrobené množství např. průtokoměry, kalibrované nádoby – KEG, kalibrované stavoznaky),

• popis měření obsahu cukru a kopie kalibračního listu od cukroměru,

• druh a množství vyráběných výrobků (10° – 1000 hl, 12° 20000 hl … doporučuji napsat vše, co vás napadne, ať nemusíte v budoucnu dělat změnu povolení. Pozor záloha na daň se platí z tohoto množství. Daň se pak samozřejmě platí podle skutečné výroby.),

• doklad o bezdlužnosti,

• způsob zajištění daně (bankovní zárukou – u větších částek, vložením hotovosti na účet nebo ručitelem),

• výpis rejstříku trestů,

• způsob zajištění výrobků před neoprávněným použitím (zamykatelné dveře a jiné zabezpečení pokud máte),

• zpracovávané suroviny (chmel, slad český, slad barevný, voda pitná, kvasnice pivovarské spodního kvašení a další suroviny, pokud plánujete je použít byť jen teoreticky, tak je tam napište, ať nemusíte měnit povolení),

• výpis z živnostenského rejstříku ne starší 30 dnů,

• vzor tabulek pro zapisování výroby, vzor varných listů…

Po doručení vaší žádosti předá příslušný Celní úřad zprávu Celnímu ředitelství v Praze. Ti vydají pokyny pro doplnění zprávy, pokud něco chybí nebo je něco nejasného a pokyn k místnímu šetření. Místní šetření znamená, že se k vám do výroby přijede podívat skupina příslušných celníků a zkontrolují, zda údaje uvedené v žádosti odpovídají skutečnosti a jste schopný vyrábět a hlavně měřit stupňovitost a množství vyrobeného piva.

Pokud bude vše v pořádku, dají impuls do Prahy k vyměření zálohy na daň (maximální možná daň měsíční výroby za dané stupňovitosti – výpočet uvedu na závěr). Tento výměr Vám přijde poštou, vy ho složíte jako zálohu na účet celního úřadu, nebo dáte jinou finanční záruku z již uvedených možností. Poté vám přijde vyrozumění o zřízení daňového skladu se soupisem dalších podmínek např. termínu nahlášení změn ve výrobě, provádění rozborů externí laboratoří, označení cedulí daňový sklad, vedení evidence…

Celkově vzato je dobré si přečíst zákon, zkontaktovat osobně celníky, sepsat žádost  - jsou to cca. dva listy, nic obsáhlého a zbytečně podrobného, a pak jen čekat na povolení nebo na připomínky. Daňový sklad není nijak plombován alespoň z mé zkušenosti (nejedná se o výrobu lihu), je pouze nutné, aby byl uzamykatelný.

Výpočet spotřební daně se dělí podle roční kapacity výroby dle paragrafu 85 již zmiňovaného zákona o spotřební dani. Počítá se v Kč/hl za každé celé procento extraktu původní mladiny.

Příklad pro výpočet daně:

Mám malý nezávislý pivovar do 10 000 hl/rok a vyrábím pivo o stupňovitosti původní mladiny 14°. Za měsíc jsem vyrobil a uvedl do volného oběhu 1200 litrů (12 hl).

Zaplatím tedy 14° x 16 Kč x 12 hl = 2688 Kč. Moje pivo se díky dani zdraží o 14 x 16/100 = 2,24 Kč/litr.

Nakonec bych chtěl upozornit, že nejsem právník ani daňový odborník a uvedené skutečnosti vycházejí z mých zkušeností. Pokud narazíte na nějaké nepřesnosti nebo chyby, dejte mi vědět.

Pokud začínáte, přeji hodně štěstí a trpělivosti a uvidíte,

že vše dopadne dobře.